Z deníku her Jacobs Sochor

Počty:
SSSR: 87
Wehramcht 57

"19.11.1942"

Morálka armády drží na vlásku, největší nepřítelem a hrozbou není samotná armáda nepřítele. Největší hrozbu představuje drtivý a ze všech stran utočící mráz, obrovský nedostatek zimních výstrojí a absolutní nedostatek jídla a pití. Jediné pozitivum a myšlenka, která aspoň trošku zahřála na mysli je téměř celé obsazení města Stalingrad. Všichni ale víme, že zima je stovky kilometrů okolo nás a když dobyjeme dalších 100, 200, 300 Km SSSR, tak zima bude pořád největší nepřítel a smrící nepřítel.

Onoho rána vypadalo ráno jako každé jiné, sníh byl všude, mráz pronikal hluboko pod výstroj a všichni tušili, že tohle dlouho neustojíme. V čase 11:25 vojáci v defenzivních postaveních předních linií vojáci náhle slyší hluboce pronikavý pískot, hutný dupot a posun ohromných pásů, který se blíží blíže a blíže. Nástáva totální mobilizace a do obraných řad nastupuje každý voják, který je schopný držet zbraň. Po strategické poradě usuzujeme, že útok přijde s pravé strany, kde je nejsnažší přístup pro vojenskou techniku, kam soustředíme největší defenzivní sílu - odhad byl správný. První útočnou vlnu se daří bez větších ztrát odrazit a morálka armády je z bodu mrazu na bodu varu - najednou každý ví, že zfanatizovanou armádu Igora Igoroviče Svatošoviče jsme schopni odrazit a položíme za to život každého z nás. Útoky se nám daří odražet do doby než přijde nečekané přesměrování sil ze severu na jih. Této změně jsme se nebyli schopni dostatečně rychle přeskupit a roztříštěná armáda se dala na ústup do hlubšího bloku uvnitř města. Východní dok padl jako první, přesun do hlubokého defenzivního bloku proběhl úspěšně a nečekaně bylo zaveleno k protiútoku, který SSSR absolutně nečekalo. Opět jsme vytlačili nepřítele z části města a morálka byla opět na vrcholu.
Podpora vojenské těžké i lehké techniky, teplé oblečení, fanatizační schopností generálů a nadměrné množství vodky - toto byly aspekty, které rozhodli ve vítězství ruské armády, kde za úctihodných 1 hodina a 47 minut byl Wehrmacht schopný bránit.

Jedna polovina města byla ztracena a morálka opět klesala dolů, něměli jsme dostatek munice, neměli jsme čas na defenzivní formaci, neměli jsme nic čím bychom byli schopni nepřítele překvapit. Strategicky zbývá úbránit 6 průmyslových továren, které protivník potřebuje pro další tažení.
První útoky dokážeme opět bravůrně odrazit a najednou se každý voják cítí jako syn Satanův, který je neporazitelný. Satanovi synové bohužel doplatí na jednu věc, a tou je znalost města, nepřítel bravůrně využije ve svůj prospěch znalost svého města a obejde defenzívu těžkým obloukem. Tím je naše obrana nucena ubrat vojáků na hlavní frontě a část přeposlat na obchvat. Tento krok byl kritický a naše obrana musela na ústup. Doslova jsme bojovali do posledního vojáka a v čase 15:53 byla obsazena poslední ze 6 budov a tím jsme definitivně přišli o město Stalingrad.

Chci poděkovat všem týmům, hráčům a lidem, kteří se na této akci zasloužili. Díky počasí, které bylo na naše poměry kruté bylo akci dodáno nutné atentičnosti a věrohodnosti. Pevně věřím, že jste si akci užili stejně jako my a akce Vám na čas utkví v paměti.
Věříme, že přátelská atmosféra, která byla na Stalingradu před lety nastavena bude jednou z vstupních bran pro nové hráče military paintballu.

Všem ještě jednou díky za perfektní akci.

PS: Charkov bude!!!!