Když budu hodnotit akci z mého pohledu, bude dost zaujatý. Měl jsem dost štěstí na čas a místo - i tak se pokusím o nějaké konstruktivní hodnocení.
Zázemí a pořadatel. Zázemí Krakonoše není třeba nějak kritizovat, ale pouze jen chválit. Jako vždy je to u nich o velkých obětech. Ty lidi u těch vlajek jsem upřímně litoval, zajímalo by mne čím je pořadatel uplatil :D K pořadateli jako samotnému se raději vyjadřovat nebudu, nebo mne nafasuje nožem. Mapa a prostor byl velmi pečlivě připraven, pořadatel měl vše promyšlené a všichni věděli všechno (velmi vzácný jev - většinou pomocníci si něco jen "myslí"). Tímto chci poděkovat slečnám a chlapcům u vlajek a jejich trpělivému posedávání.
Ke hře samotné: sice to tu nevyznělo a sám nejsem vyznavačem tohoto systému "vlajek". Ale dost hráčů se svěřovalo, že mělo velkou část dne i statickou - tedy hlídání vlajek. Ono když hlídáte vlajku, na kterou se nikdo z nepřátel neukáže více jak 1h. je to prostě smůla a také to svádělo k debatám "kdo bude hlídat". Většině se moc nechce. (dokáži si představit ale dvoudenní hru - kde se u těch získaných vlajek spí - to zase musí být slušná pecka a nájezd na stihomana). Modří měli velkou výhodu toho, že jim velká část armády nehrála a tak museli mnohem více pracovat. Tím si hru z mého pohledu užili asi více. Červení měli jasné velení - bylo to poznat i na využití techniky - modří měli problémy se spojením a tak nějak si to šolíchali v terénu :D. Můj zážitek, ale byl naprosto skvělí, krom začátku kde jsem 3/4h vysedával u vlajky u pískovny, jsem se nezastavil. Pořád jsem měl co dělat a měl jsem na co útočit nebo co bránit. Hru jsem si užil a těším se další očník. Ohledně Polských spoluhráčů - bohužel se potvrdilo pravidlo "prověřeného".
Děkuji spoluhráčům za práci, pořadateli děkuji za tuto hru a nepřátelům za přiznávání a houževnatost. T. |